Největší spotřeba neznamená největší úsporu. Jak určit SEU?

Největší spotřeba neznamená největší úsporu. Jak správně určit významné užití energie (SEU)?

Když firma hledá možnosti, jak snížit energetické náklady, často začíná u zařízení s nejvyšší spotřebou. To ale nemusí být správná cesta. Největší příležitosti k úsporám totiž nemusí být tam, kde se spotřebovává nejvíce energie, ale tam, kde lze spotřebu nejefektivněji ovlivnit. Právě proto je důležité správně identifikovat významná užití energie neboli SEU.

Představme si výrobní podnik s roční spotřebou elektřiny 10 000 MWh.

Největším spotřebičem je technologická pec, která ročně odebere 4 200 MWh. To představuje 42 % celkové spotřeby areálu.

Na první pohled je logické zaměřit pozornost právě na ni. Pokud totiž spotřebovává téměř polovinu energie, měla by zde být i největší příležitost k úsporám.

Jenže podrobnější analýza může ukázat něco úplně jiného.

Zatímco u pece lze technickými opatřeními snížit spotřebu například o 2 %, u kompresorů, které spotřebovávají pouze 1 500 MWh ročně, může potenciál úspor dosahovat až 22 %.

Výsledek?

• Pec: potenciální úspora 84 MWh ročně.

• Kompresory: potenciální úspora 330 MWh ročně.

Kompresory tak mohou nabídnout téměř čtyřnásobnou energetickou úsporu, přestože jejich spotřeba je výrazně nižší.

A právě tento rozdíl ukazuje, proč samotný žebříček největších spotřebičů nestačí.

Co je SEU a proč je důležité?

SEU je zkratka anglického pojmu Significant Energy Use, tedy významné užití energie.

V rámci energetického managementu podle ISO 50001 jde o užití energie, které představuje podstatnou část spotřeby a nebo nabízí významný potenciál ke zlepšení energetické hospodárnosti.

Důležité je právě spojení těchto dvou hledisek.

Významné užití energie nemusí být automaticky největším spotřebičem v podniku. Může jít také o technologii, jejíž spotřebu lze relativně snadno a ekonomicky výhodně snížit.

Při určování SEU proto nestačí seřadit technologie podle odebraných MWh.

Firma by měla posuzovat zejména:

• velikost a charakter spotřeby energie,

• možnosti technického a provozního zlepšení,

• faktory ovlivňující energetickou hospodárnost,

• ekonomický přínos navrhovaných opatření,

• provozní omezení a investiční náročnost.

Výsledkem by měl být přehled oblastí, kterým má smysl věnovat zvýšenou pozornost.

Příklad z výroby: Pec spotřebovává nejvíce, ale kompresory nabízejí větší úsporu

Uvažujme modelový výrobní areál s celkovou roční spotřebou 10 000 MWh.

Rozložení spotřeby mezi jednotlivé technologie vypadá následovně:

Pokud bychom vycházeli pouze z objemu spotřeby, prioritou by byla technologická pec.

Jenže při analýze možností zlepšení získáme jiný pohled.

Hodnoty představují ilustrační modelový příklad, nikoliv výsledky konkrétního energetického auditu. Skutečný potenciál závisí na stavu zařízení a provozních podmínkách.

Zatímco technologická pec představuje největší položku spotřeby, nejvyšší absolutní potenciál úspor vykazují kompresory.

Zajímavé je také osvětlení. Přestože tvoří jen 4,5 % spotřeby areálu, při předpokládaném potenciálu úspor 25 % může přinést vyšší roční úsporu než samotná pec.

Největší spotřebič tedy nemusí být největší příležitostí.

Proč může mít menší spotřebič větší potenciál úspor?

Důvodem jsou rozdíly v technologii, způsobu provozu a současné úrovni energetické efektivity.

Technologická pec může být například moderní, dobře izolovaná a provozovaná v režimu, který odpovídá požadavkům výroby.

Možnosti dalších úspor pak mohou být omezené nebo vyžadovat vysoké investice.

Naopak systém stlačeného vzduchu může vykazovat celou řadu provozních nedostatků.

Typickými příklady jsou netěsnosti rozvodů, zbytečně vysoký provozní tlak, nevhodné řízení více kompresorů, chod naprázdno nebo výroba stlačeného vzduchu mimo skutečnou potřebu.

Takové problémy mohou způsobovat významné energetické ztráty, přestože celková spotřeba kompresorů je nižší než u hlavní výrobní technologie.

Podobná situace může nastat také u chlazení, vzduchotechniky nebo osvětlení.

Rozhodující proto není pouze velikost spotřeby, ale také to, jak efektivně daná technologie funguje a jaké existují možnosti jejího zlepšení.

Energetická úspora není totéž co ekonomická výhodnost

Další důležitou otázkou je návratnost opatření.

Představme si, že u technologické pece lze dosáhnout úspory 84 MWh ročně, ale realizace vyžaduje rozsáhlou technologickou úpravu.

U kompresorů může být možné dosáhnout úspory 330 MWh ročně například kombinací odstranění netěsností, úpravy provozního tlaku a optimalizace řízení.

V modelovém příkladu může být předpokládaná jednoduchá návratnost opatření následující:

Z tohoto porovnání vyplývá, že opatření u kompresorů může nabídnout nejen vyšší energetickou úsporu, ale také rychlejší návratnost investice.

Uvedené doby návratnosti jsou pouze ilustrační. V praxi je nutné vycházet z konkrétních investičních nákladů, cen energií, provozních podmínek a očekávaných úspor.

Právě proto by se při stanovování priorit neměla sledovat pouze spotřeba v MWh, ale také ekonomická efektivita jednotlivých opatření.

Jak správně určit priority energetických úspor?

Systematický přístup by měl začínat kvalitními daty o spotřebě jednotlivých technologií.

Firma potřebuje znát nejen celkový roční odběr, ale ideálně také průběh spotřeby v čase, provozní režimy a souvislosti s výrobou.

Následně je potřeba vyhodnotit, zda spotřeba odpovídá skutečným provozním potřebám.

Například u kompresorů může být důležité sledovat odběr mimo pracovní dobu. U chlazení vztah spotřeby k venkovní teplotě a technologickému zatížení. U výrobních zařízení zase spotřebu na jednotku produkce.

Teprve poté lze kvalifikovaně odhadovat potenciál zlepšení.

Pro rozhodování o realizaci opatření je vhodné propojit tři základní pohledy:

1. Energetický pohled: Kolik energie technologie spotřebovává a kolik lze reálně ušetřit?

2. Technický pohled: Jaké změny jsou proveditelné a jak ovlivní provoz?

3. Ekonomický pohled: Kolik opatření stojí, jaké přinese finanční úspory a za jak dlouho se vrátí?

Tím vzniká podklad pro rozhodování, který je mnohem užitečnější než samotný seznam největších spotřebičů.

Jakou roli hraje energetický monitoring?

Bez kvalitních dat může být identifikace úsporných příležitostí založena především na odhadech.

Průběhové měření a energetický monitoring umožňují lépe pochopit, kdy jednotlivé technologie energii spotřebovávají a jak se jejich odběr mění.

Například u kompresorové stanice může analýza spotřebního profilu odhalit významný odběr v době, kdy výroba neprobíhá.

To může být signálem netěsností, nevhodného provozního režimu nebo dalších problémů, které stojí za prověření.

Samotný graf ale příčinu automaticky nepotvrdí. K tomu je potřeba propojit energetická data s provozními informacemi a technickou analýzou.

Stejně důležité je následné ověření úspor.

Pokud firma provede optimalizaci kompresorů, měla by dokázat vyhodnotit, zda spotřeba skutečně poklesla a zda pokles odpovídá očekávání při srovnatelných provozních podmínkách.

Energetický monitoring tak nemá pouze ukazovat, kde se energie spotřebovává. Má poskytovat podklady pro hledání, realizaci a ověřování úspor.

Od SEU k systematickému energetickému managementu

Identifikace významných užití energie je důležitou součástí energetického přezkoumání podle ISO 50001.

Jejím smyslem není vytvořit jednorázový žebříček technologií, ale stanovit oblasti, které mají zásadní význam pro energetickou hospodárnost organizace.

Na tyto oblasti pak mohou navazovat vhodné ukazatele energetické hospodárnosti (EnPI), energetické výchozí stavy (EnB), cíle a konkrétní opatření.

Významná užití energie je také potřeba pravidelně přehodnocovat.

Pokud firma modernizuje technologii, změní výrobu nebo realizuje úsporná opatření, mohou se její priority postupně měnit.

Technologie, která byla největší příležitostí před dvěma lety, už dnes nemusí představovat nejvýhodnější oblast pro další investice.

Energetický management je proto dlouhodobý proces založený na průběžném vyhodnocování a zlepšování.

ES Zone: Data jako základ správných energetických rozhodnutí

Při hledání úspor je důležité mít přehled nejen o celkové spotřebě, ale také o jejím průběhu, struktuře a ekonomických souvislostech.

Právě práce s energetickými daty je základem portálu ES Zone.

Přehled o odběrných místech, spotřebních profilech a souvisejících nákladech může firmám pomáhat lépe identifikovat oblasti, které si zaslouží podrobnější analýzu.

Pro správné stanovení významných užití energie je však potřeba tyto informace doplnit o znalost jednotlivých technologií, provozních podmínek a technického potenciálu úspor.

Smyslem není pouze vědět, která technologie spotřebovává nejvíce.

Důležité je dokázat určit, kde existuje reálná příležitost ke zlepšení a jaký ekonomický přínos může navrhované opatření přinést.

Závěr: Největší příležitosti nejsou vždy tam, kde teče nejvíce energie

Při hledání energetických úspor může být zavádějící zaměřovat se pouze na největší spotřebiče.

Technologie s vysokou spotřebou může být již velmi efektivní, zatímco menší zařízení může vykazovat významné provozní ztráty.

Modelový příklad technologické pece a kompresorů ukazuje, že rozdíl mezi velikostí spotřeby a potenciálem úspor může být zásadní.

Proto je důležité hodnotit spotřebu společně s technickými možnostmi zlepšení, investiční náročností a ekonomickou návratností.

Největší energetické příležitosti nejsou nutně tam, kde spotřebováváme nejvíce energie, ale tam, kde dokážeme dosáhnout největšího smysluplného zlepšení.

Víte, kde má vaše firma největší potenciál energetických úspor?

Celková spotřeba je pouze začátek. Důležité je porozumět tomu, jak energie proudí vaším provozem a kde mohou vznikat zbytečné náklady.

Zjistěte, jak vám ES Zone může pomoci získat lepší přehled o energetických datech a vytvořit podklady pro efektivnější rozhodování.