TDD nebo reálný diagram? Jak správně pracovat se spotřebou maloobchodních prodejen

Supermarket, menší samoobsluha nebo síť desítek prodejen má z pohledu energetiky poměrně specifické chování.

Na rozdíl od některých výrobních podniků nebývá spotřeba tvořena pouze několika výrobními směnami.

Prodejna může být otevřená od rána do večera, často sedm dní v týdnu. Chladicí a mrazicí technologie navíc pracují prakticky nepřetržitě.

Výsledkem bývá relativně stabilní odběr s výrazným základním zatížením.

A právě proto má smysl položit si otázku:

Odpovídá způsob, jakým je naše spotřeba vyhodnocována, tomu, jak prodejna skutečně funguje?

Co je TDD a proč se používá?

TDD neboli typový diagram dodávky představuje modelový průběh spotřeby určité skupiny odběratelů.

Pokud nemáme k dispozici průběhové měření využívané pro zúčtování, není přesně známé, kolik elektřiny odběrné místo odebralo například v konkrétní čtvrthodině.

Spotřeba se proto pro účely trhu rozloží podle příslušného typového diagramu.

Pro řadu menších odběrných míst je to standardní a funkční řešení.

Má ale jednu zásadní vlastnost:

TDD popisuje typické chování skupiny odběratelů. Ne skutečný průběh konkrétní prodejny.

Prodejna se může chovat jinak než model

Právě u maloobchodu může být rozdíl zajímavý.

Prodejna má svůj vlastní provozní rytmus:

• otevírací dobu,

• chlazení a mrazení,

• klimatizaci a vytápění,

• osvětlení,

• pekárnu nebo další technologie,

• noční základní odběr.

Spotřeba proto může mít jiný průběh, než předpokládá typový diagram.

To samo o sobě ještě neznamená, že je TDD špatně.

Znamená to ale, že bez reálných dat nevíme, jak velký rozdíl mezi modelem a skutečností existuje.

Co nám přinese reálný diagram spotřeby?

Jakmile máme k dispozici skutečný průběh odběru, přestáváme pracovat pouze s měsíční nebo roční spotřebou.

Vidíme, kdy prodejna energii skutečně potřebuje.

To má význam hned v několika oblastech.

Vidíme skutečný provoz prodejny

Z diagramu můžeme poznat otevření a zavření provozovny, noční základní odběr nebo změny spotřeby během dne.

Velmi dobře lze také porovnávat jednotlivé pobočky.

Pokud mají dvě podobné prodejny výrazně odlišný profil, vzniká otázka proč.

Dokážeme hledat zbytečnou spotřebu

Reálná data mohou ukázat například vysoký odběr v noci, neobvyklé víkendové chování nebo změnu základního zatížení.

Samotný graf nám neřekne, která technologie problém způsobila.

Řekne nám ale, kdy máme problém hledat.

A to je při energetické analýze velmi cenná informace.

Lépe posoudíme způsob nákupu elektřiny

Pokud známe skutečný odběrový profil, můžeme přesněji vyhodnotit, jak se spotřeba prodejny potkává s cenami elektřiny a jaká nákupní strategie pro ni dává smysl.

Neznamená to automaticky, že SPOT je lepší než FIX nebo naopak.

Nejdříve potřebujeme znát skutečný profil a až podle něj vybírat strategii.

To je zvlášť zajímavé u maloobchodních sítí, kde se spotřeba jednotlivých poboček může agregovat do významného celkového objemu.

Nezapomínejme na distribuční sazbu

Vedle způsobu měření je u prodejen důležité také nastavení distribuce.

Menší provozovny mohou historicky zůstávat ve stejné distribuční sazbě mnoho let, přestože se jejich spotřeba mezitím změnila.

Přibylo chlazení.

Změnila se otevírací doba.

Prodejna prošla rekonstrukcí.

Změnil se hlavní jistič nebo celkový charakter odběru.

Původní článek ukazuje právě na příkladu maloobchodních poboček, že kombinace spotřeby, velikosti jističe a distribuční sazby může mít významný vliv na výsledné náklady.

Proto nestačí pouze zjistit:

Kolik kWh prodejna spotřebuje?

Potřebujeme také vědět:

Jak je odběrné místo technicky a tarifně nastavené?

Jedna prodejna je zajímavá. Síť prodejen ještě více.

U maloobchodní sítě vzniká další možnost.

Jednotlivé pobočky můžeme porovnat mezi sebou.

Například podle:

kWh / m² prodejní plochy

kWh / otevírací hodinu

spotřeby mimo otevírací dobu

velikosti základního odběru

maximálního výkonu

Najednou můžeme vidět, že deset podobných prodejen funguje velmi podobně a jedenáctá má výrazně vyšší spotřebu.

Právě tato pobočka nás začne zajímat.

Ne proto, že má vysokou spotřebu absolutně, ale protože se chová jinak než srovnatelný provoz.

TDD nebo reálný diagram?

Neexistuje jedna odpověď pro každou prodejnu.

U malého odběrného místa může být stávající způsob měření naprosto dostačující.

U větší prodejny nebo celé maloobchodní sítě už ale mohou mít reálná průběhová data výrazně větší hodnotu.

Proto bych rozhodnutí nestavěl pouze na otázce:

„Kolik stojí změna měření?“

Lepší je zjistit:

Co díky přesnějším datům dokážeme dělat jinak?

Pokud nám umožní lépe řídit spotřebu, porovnávat pobočky, hledat odchylky, optimalizovat distribuci nebo přesněji vyhodnocovat nákup elektřiny, může být jejich hodnota výrazně vyšší než samotná cena měření.

Nejdříve zjistěte, jak se vaše prodejny skutečně chovají

U maloobchodu často není první otázkou, zda máme vyměnit chlazení, instalovat fotovoltaiku nebo změnit dodavatele.

Začal bych jednodušeji:

Jak vypadá skutečný profil našich prodejen?

Kolik spotřebovávají mimo otevírací dobu?

Které pobočky se chovají jinak než ostatní?

Máme správně nastavenou distribuci?

A odpovídá způsob nákupu elektřiny skutečnému charakteru odběru?

Teprve potom máme dostatek informací pro další rozhodování.

Máte síť prodejen a chcete zjistit, kde vznikají zbytečné energetické náklady?

V Energy Saving dokážeme porovnat jednotlivá odběrná místa, jejich spotřebu, distribuční nastavení i dostupná průběhová data a určit, které pobočky stojí za další analýzu.