Špatná volba nákupního produktu může firmu stát více než milion korun ročně

Firmy při výběru dodavatele elektřiny často porovnávají především nabídkové ceny. Jenže ani výhodná cena za MWh nemusí znamenat výhodný nákup.

Rozhodující je také to, jak se spotřeba firmy mění během dne, týdne a roku a zda tomu odpovídá sjednaný nákupní produkt.

Nevhodná kombinace spotřebního profilu a nákupního produktu může způsobit zbytečné náklady ve stovkách tisíc, v některých případech i více než milion korun ročně.

Co nám říká skutečný profil spotřeby?

Na grafu vidíme průběh spotřeby elektřiny v jednotlivých dnech týdne napříč sledovanými týdny roku.

Na první pohled je patrných několik důležitých skutečností:

• Výrazné denní špičky – během pracovních dnů spotřeba prudce roste a opakovaně dosahuje vysokých hodnot.

• Nízká noční spotřeba – po skončení hlavního provozu odběr výrazně klesá.

• Rozdíly mezi jednotlivými dny – ani pracovní dny nemají zcela totožný průběh, ale je to celkem předvídatelný profil.

• Výrazně nižší víkendový odběr – zejména v neděli se spotřeba pohybuje na nízké úrovni.

Právě takový profil ukazuje, proč nelze nákup elektřiny posuzovat pouze podle celkového ročního objemu.

Firma nespotřebovává elektřinu rovnoměrně. A to má přímý vliv na ekonomiku jednotlivých nákupních produktů.

SPOT, FIX nebo BASELOAD?

U produktu SPOT firma nakupuje elektřinu za aktuální tržní ceny. Výsledné náklady proto závisí na tom, ve kterých hodinách nebo čtvrthodinách skutečně odebírá energii.

Pokud nejvyšší spotřeba připadá na dražší období, může být výsledná cena výrazně vyšší, než naznačuje prostý průměr tržních cen.

FIX naopak přináší předem sjednanou cenu a větší předvídatelnost nákladů. Výhodnost ale závisí na okamžiku nákupu a konkrétních smluvních podmínkách.

Specifickou variantou je BASELOAD, kdy firma nakupuje konstantní výkon po sjednané období.

A právě zde může být profil z našeho grafu problematický.

Během pracovních dnů vznikají vysoké špičky, zatímco v noci a o víkendech spotřeba výrazně klesá. Pokud firma nakoupí příliš vysoký konstantní výkon, může v době nízkého odběru přebytky odprodávat. Při vysokém odběru naopak musí chybějící energii dokupovat.

Může tak nastat situace, kdy firma prodává přebytky v levnějších obdobích a dokupuje energii v dražších.

Výsledná cena pak může být podstatně horší, než původně sjednaná cena samotného baseloadu.

Jak velký může být rozdíl v nákladech?

V našem modelovém porovnání jsme pracovali se skutečným profilem zákazníka na hladině vysokého napětí s roční spotřebou 1 249 MWh.

Porovnali jsme různé nákupní produkty při použití SPOT cen za rok 2025 a dostupných nabídek fixace k 9. únoru 2026.

Výsledky ukázaly výrazné rozdíly:

• 100% FIX: přibližně 3,07 milionu Kč ročně.

• 100% SPOT: přibližně 3,43 milionu Kč ročně.

• Postupný profilový nákup: podle nastavení přibližně 3,17 až 3,54 milionu Kč ročně.

• Modelované varianty BASELOAD a PEAK: přibližně 3,75 až 4,29 milionu Kč ročně.

Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší variantou dosáhl více než 1,2 milionu Kč za rok.

A to při stejné roční spotřebě, bez změny technologií nebo provozu.

Jde o výsledek konkrétní historické simulace, nikoliv o obecné pořadí výhodnosti nákupních produktů.

Nejdříve analyzovat spotřebu, potom nakupovat

Než firma rozhodne o nákupním produktu, měla by znát odpovědi na několik základních otázek.

Kdy spotřebovává nejvíce elektřiny? Jak velká je její stabilní základní spotřeba? Jak se liší pracovní dny od víkendů? A jak by se její skutečný profil promítl do nákladů při různých způsobech nákupu?

Teprve na základě těchto informací lze smysluplně porovnat SPOT, FIX, postupný nákup nebo BASELOAD.

Nejlevnější nabídka na papíře totiž nemusí být nejlevnějším řešením pro skutečný provoz.

V Energy Saving pomáháme firmám vyhodnocovat spotřební profily a porovnávat nákupní produkty podle reálných dat.

Správně zvolená nákupní strategie může přinést významné úspory, aniž by firma musela investovat do nových technologií.