Nákup energií u obcí a měst: proč nejlevnější nabídka nemusí znamenat nejnižší náklady

U obcí a měst se při řešení energetiky setkáváme s jedním velmi častým jevem: nikdo vlastně přesně neví, proč má obec právě ten produkt, který má.

FIX, SPOT, jejich kombinace, rámcová smlouva nebo ceník. Rozhodnutí často vznikala historicky, v časovém tlaku, podle doporučení dodavatele nebo jednoduše proto, že „to tak mají všichni“.

Přitom právě volba produktu, načasování nákupu a způsob soutěže rozhodují o tom, zda obec ušetří, nebo za energie zbytečně přeplatí.

FIX vs. SPOT: produktu je potřeba rozumět

Začněme základním rozdělením.

FIX

• jistá cena po celé období,

• předvídatelný rozpočet,

• nízké riziko,

• vhodný pro subjekty s odpovědností řádného hospodáře.

SPOT

• cena se mění každých 15 minut,

• možnost výrazných úspor,

• ale také výrazných rizik,

• vyžaduje aktivní řízení a pochopení trhu.

V praxi se setkáváme s obcemi a městy, které využívají SPOT, aniž by rozuměly jeho cenotvorbě, sledovaly trh nebo měly připravený plán pro případ cenových špiček.

A právě to může být problém.

Největší mýtus: „Vyhráli jsme soutěž, máme nejlepší cenu“

Jednou z častých chyb je představa, že pokud obec vysoutěžila nejvýhodnějšího dodavatele, automaticky tím získala také nejlepší cenu nebo nastavení.

Tak tomu ale být nemusí.

Soutěž mohla proběhnout ve špatný okamžik, trh mohl být na cenovém maximu a dodavatel tak pouze zafixoval cenu na vysoké úrovni.

I nejlepší nabídka v nejhorší chvíli je špatná cena.

Proto není důležité pouze to, kdo soutěž vyhraje, ale také kdy samotný nákup proběhne.

Načasování nákupu: klíčový, ale podceňovaný faktor

Energetický trh funguje cyklicky. Ceny kolísají, vznikají propady i cenové špičky.

V praxi ale u obcí a měst často narážíme na problém s rychlostí rozhodování.

Propad ceny nastane dnes. Doporučení k nákupu přijde dnes. Rozhodnutí ale přijde až za 2–3 měsíce, v lepším případě za několik týdnů.

Mezitím už může být výhodná cena pryč.

U obcí je tento problém spojen především se schvalovacími procesy, výběrovými řízeními, vícekolovými soutěžemi nebo pochopitelnou opatrností vedení.

Výsledek je ale stejný:

Reakční doba obce je často delší než životnost dobré ceny.

Pomoci může předem stanovená strategie

Řešením může být stanovit si v rámci obce strategii nákupu předem.

Jednou z možností je například předem schválit cenové rozmezí, při jehož dosažení může obec nákup provést bez dalšího zdlouhavého schvalování.

Podobně lze nastavit pravidla také pro postupné nákupy. Pokud se trh výrazně propadne, může být předem stanoveno, že se nakoupí celý objem. Pokud se naopak pohybuje spíše do strany, lze nákup rozdělit například na část na jaře, další část kolem léta a další na podzim.

Cílem je nákup diverzifikovat a především mít pravidla rozhodování připravená dříve, než nastane vhodný okamžik k nákupu.

Další časté problémy

Při nákupu energií u obcí a měst se setkáváme také s dalšími opakujícími se problémy:

• různé produkty pro různé objekty bez společné koncepce,

• různí dodavatelé bez centrální kontroly,

• automatické prodlužování smluv,

• chybějící přehled konců fixací,

• nulová práce s trhem mezi jednotlivými soutěžemi.

Energie se pak nesoutěží strategicky, ale pouze administrativně.

Jak k nákupu energií u obcí a měst přistupovat lépe

Z naší praxe se osvědčuje:

• mít energetickou strategii, ne pouze smlouvu,

• rozdělit odběry podle typu a rizika,

• plánovat nákup dopředu,

• sledovat trh kontinuálně – případně s pomocí externího partnera,

• mít připravené scénáře pro rozhodování.

Základní princip je jednoduchý:

Neřešit energie jednou za 2–3 roky, ale průběžně.

Otázky na závěr

Víte, proč má vaše obec právě FIX nebo SPOT?

Máte přehled, kdy a za jakých podmínek se energie nakupovaly?

A máte plán, co dělat, až smlouva skončí?

Pokud ne, právě zde dává smysl udělat krok zpět a podívat se na nákup energií strategicky.