Kde logistické areály nejčastěji přicházejí o peníze za energie

Logistické areály mají jednu výhodu a jednu nevýhodu zároveň: stabilní provoz.

Výhodou je, že se s ním dá dobře pracovat. Nevýhodou je, že pokud je někde něco nastavené špatně, chyba může běžet prakticky pořád a v celkové spotřebě se snadno schová.

Kde tedy u logistických areálů nejčastěji hledat prostor pro úspory?

1. Baseload – největší a nejtišší spotřeba

Častým omylem je zaměřit se při hledání úspor především na špičky.

Ty ale bývají krátké. Baseload naopak běží 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Každé procento, které dokážeme z baseloadu ubrat, se proto počítá po celý rok.

Právě u stabilního logistického provozu má smysl dobře rozumět tomu, co základní spotřebu tvoří a zda všechny technologie skutečně musí běžet v daném režimu.

2. Rezervovaná kapacita (RRK)

Další oblastí je rezervovaná kapacita.

Ta může být historicky naddimenzovaná, nastavená „pro jistotu“ a následně dlouhé roky bez revize.

Výsledkem může být situace, kdy areál platí za výkon, který nastane pouze několikrát za rok – nebo vůbec.

Pomoci může například histogram spotřeby, který ukáže skutečné rozložení hodnot a pomůže odlišit běžný provoz od jednotlivých maxim.

Maximum totiž nemusí odpovídat realitě běžného provozu.

3. Osvětlení

U osvětlení nejde pouze o otázku, zda jsou v hale LED svítidla.

Důležité jsou také:

• jednotlivé zóny,

• intenzita osvětlení,

• skutečný způsob využívání prostoru.

Přesvícené haly jsou problém, se kterým se lze v logistických provozech setkat poměrně často.

Samotná výměna technologie proto nemusí být konečným řešením. Důležité je také její správné nastavení podle reálného provozu.

4. Technologie, které běží zbytečně pořád

Dalším místem, kde může vznikat zbytečná spotřeba, jsou technologie běžící bez přímé vazby na provoz.

Typicky může jít například o:

• VZT,

• temperaci,

• IT infrastrukturu,

• nabíjecí technologie.

Problémem může být jejich provoz bez odpovídajícího řízení nebo bez vypínacích logik.

V celkové spotřebě logistického areálu se taková spotřeba snadno ztratí. Pokud ale běží dlouhodobě, její dopad se postupně sčítá.

5. Alokace spotřeby mezi nájemce

U pronajímaných logistických areálů je důležitým tématem také rozdělení spotřeby mezi jednotlivé nájemce.

Pokud se pracuje pouze s paušály nebo odhady, mohou vznikat nepřesnosti a následně také spory.

Bez podružného měření navíc chybí důležitá motivace k úsporám.

Setkáváme se i se situací, kdy nájemní firmy chtějí spotřebu aktivně snižovat, ale vlastník areálu energetiku příliš neřeší, protože jsou náklady následně přefakturovány.

Bez kvalitních dat se potom jen obtížně určuje, kdo skutečně spotřebovává kolik energie a kde existuje prostor pro změnu.

6. Nákup energie bez znalosti profilu

Energie se někdy nakupuje především podle aktuální ceny, ale bez vazby na skutečné chování provozu.

Přitom právě stabilní profil logistického areálu může vytvářet prostor pro:

• vhodnější nákupní strategii,

• lepší práci s rizikem.

Než tedy začneme řešit samotnou cenu energie, měli bychom vědět, jaký profil spotřeby vlastně nakupujeme.

Bez dat je nákup sázka.

7. Optimalizace, která se nikdy nevyhodnotí

Firma provede opatření, investuje peníze a očekává úsporu.

Následně už ale výsledek nedá do souvislosti se skutečnými energetickými daty.

Bez měření potom nevíme, zda opatření skutečně fungovalo.

Nevíme, jestli jsme ušetřili – nebo v to pouze doufáme.

Proto by součástí optimalizace nemělo být jen samotné opatření, ale také následné měření a vyhodnocení jeho skutečného dopadu.

8. Energetický management

Pokud chceme spotřebu rozklíčovat podrobněji, důležitou roli má systematický energetický management.

Pomáhá získat data o spotřebě a provozu a následně identifikovat oblasti, ve kterých má smysl hledat úspory nebo další optimalizaci.

Zavedení EnMS zároveň zvyšuje transparentnost firmy nejen směrem k nájemcům, ale také k případným investorům nebo bankám.

Získaná data lze následně využít jak pro optimalizaci současného provozu, tak jako podklad pro další investice – například FVE, BESS, nové stroje nebo technologie.

Úspory vznikají systematickým řízením

Logistika není o hledání jednorázových zázraků.

Je především o řízení stabilního provozu.

Největší potenciál nemusí být v extrémech, rychlých reakcích nebo neustálé honbě za nejnižší cenou energie.

Může být ukrytý v každodenním provozu, který funguje stále stejně – v baseloadu, nastavení kapacit, osvětlení, technologiích nebo způsobu nákupu.

Základem je proto pochopení skutečného provozu a jeho systematické řízení na základě dat.