Energetické audity, revize FVE a klimatizace: Jaké povinnosti musí firmy hlídat?

Firmy mají při provozu budov a technologií rozsáhlé povinnosti, které sahají daleko za běžné revize elektroinstalace nebo plynových zařízení.

Vedle energetických auditů musí řešit také bezpečný provoz fotovoltaických elektráren, kontroly klimatizačních systémů, výtahů a platnost průkazů energetické náročnosti budov.

Zásadní je znát konkrétní limity, termíny a podmínky, za kterých jednotlivé povinnosti vznikají. Zvláštní pozornost si zaslouží změny energetické legislativy účinné od roku 2026.

1. Energetický audit: Kdo má povinnost a kdy?

Energetický audit slouží k vyhodnocení energetického hospodářství organizace a identifikaci možností úspor.

Pravidla se v posledních letech měnila, proto je důležité rozlišovat původní systém povinností a nové spotřební limity.

Velké podniky – původní kritéria

Podle dřívějšího režimu se povinnost energetického auditu vztahovala zejména na velké podniky splňující příslušná velikostní kritéria:

• 250 a více zaměstnanců.

• Obrat nad 1,3 miliardy Kč.

• Bilanční suma nad 1,1 miliardy Kč.

Povinný audit se prováděl jednou za 4 roky a zahrnoval příslušná vlastněná nebo užívaná energetická hospodářství.

Původní úprava pracovala také s výjimkou pro podniky s roční spotřebou energie pod 200 MWh.

Menší a střední podniky – původní spotřební hranice

U ostatních podnikatelů byla důležitá průměrná roční spotřeba energie za poslední dva roky.

Povinnost auditu vznikala při překročení 5 000 MWh ročně.

SVJ, vlastníci budov a nepodnikatelé

U této skupiny se v původním režimu posuzovaly současně dvě podmínky:

• Spotřeba konkrétní budovy vyšší než 700 GJ ročně, tedy přibližně 194 MWh.

• Celková průměrná roční spotřeba všech budov dané osoby vyšší než 35 000 GJ, tedy přibližně 9 722 MWh.

Obě podmínky musely být splněny současně. U běžného SVJ s jediným bytovým domem proto šlo o obtížně dosažitelnou hranici.

2. Změny od 1. ledna 2026: Rozhoduje spotřeba energie

Novela zákona č. 87/2025 Sb. přinesla významnou změnu v posuzování povinnosti energetického auditu.

Od 1. ledna 2026 je důležitým limitem průměrná roční spotřeba energie:

10 TJ ročně = přibližně 2 778 MWh.

Nová pravidla také pracují se započítáváním spotřeby propojených organizací.

To znamená, že povinnost je potřeba posuzovat nejen podle velikosti podniku, ale především podle energetické spotřeby a zákonného způsobu jejího vyhodnocení.

Firma, která dříve energetickému auditu nepodléhala, proto může nově spadat mezi povinné subjekty.

ISO 50001 a hranice 85 TJ

Pro organizace s velmi vysokou spotřebou je zásadní také systém energetického managementu podle normy ISO 50001.

Důležitá spotřební hranice je:

85 TJ ročně = přibližně 23 611 MWh.

U organizací překračujících tuto hranici vznikají povinnosti související se zavedením certifikovaného systému hospodaření s energií.

Pro další organizace může být ISO 50001 alternativou k opakovaným energetickým auditům, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

3. Fotovoltaické elektrárny: Výchozí a pravidelné revize

Instalací fotovoltaické elektrárny povinnosti vlastníka nekončí.

Před uvedením elektrické části FVE do provozu je nutné zajistit výchozí revizi.

Následně je potřeba sledovat:

• Pravidelné revize elektrického zařízení.

• Stav elektrických rozvodů a spojů.

• Funkčnost ochranných a bezpečnostních prvků.

• Požární bezpečnost instalace.

• Technický stav zařízení ovlivňující provozní spolehlivost.

U firemních instalací je důležitým kontrolním intervalem také lhůta 4 let, pokud odpovídá zařazení zařízení a příslušným požadavkům.

Konkrétní revizní lhůta však závisí na typu instalace, prostředí a právním režimu zařízení.

Chybějící nebo neplatná revizní dokumentace může být problémem při požáru, škodě na zařízení nebo jednání s pojišťovnou. Dopad na pojistné plnění se vždy posuzuje podle konkrétních okolností.

4. Klimatizační systémy: Kontrola jednou za 5 let

Pravidelné kontrole podléhají také klimatizační systémy a kombinované systémy klimatizace a větrání, které překračují příslušný zákonný výkonový limit.

U těchto systémů je zásadní hranice 70 kW.

Kontrola se provádí jednou za 5 let, pokud se na systém nevztahuje zákonná výjimka.

Při kontrole se hodnotí zejména:

• Účinnost klimatizačního systému.

• Přiměřenost dimenzování vzhledem k potřebám budovy.

• Provozní nastavení a možnosti optimalizace.

Nejde tedy pouze o splnění administrativní povinnosti. Kontrola může upozornit také na neefektivní provoz a zbytečně vysokou spotřebu energie.

5. Výtahy: Kontroly, odborné zkoušky a revize

Výtahy patří mezi technická zařízení s přísnými požadavky na pravidelnou kontrolu.

V přehledu kontrolních intervalů je potřeba sledovat zejména:

• Odborné prohlídky – interval 3 měsíců.

• Odborné zkoušky – interval 6 měsíců.

• Revize – interval 1 rok nebo 3 roky podle příslušného režimu zařízení.

Konkrétní četnost a druh předepsaných úkonů závisí na typu výtahu, jeho stáří, způsobu provozu a příslušných technických pravidlech. Uvedené intervaly proto nelze bez dalšího použít na každý výtah.

Vlastník nebo provozovatel musí mít jasno v tom, jaký kontrolní režim platí právě pro jeho zařízení.

6. PENB a změny připravované pro rok 2027

Další oblastí, kterou by vlastníci firemních i dalších nemovitostí neměli přehlížet, je průkaz energetické náročnosti budovy (PENB).

Standardní platnost PENB je 10 let, pokud nenastane změna vyžadující jeho nové zpracování.

V roce 2025 tak končila platnost průkazů vystavených v roce 2015. Vlastníci by proto měli zkontrolovat datum vystavení a ověřit, zda mají pro příslušné právní jednání platný dokument.

Co se řeší v souvislosti s rokem 2027?

V návaznosti na implementaci evropské směrnice EPBD IV se diskutují další požadavky na energetickou náročnost a dokumentaci budov.

Mezi probíraná témata patří také přísnější návaznost platného PENB na prodej nebo pronájem nemovitostí.

Nelze však automaticky tvrdit, že od roku 2027 nebude možné bez platného PENB uzavřít jakoukoli kupní či nájemní smlouvu. Rozhodující bude konkrétní znění české legislativy a účinnost jednotlivých ustanovení.

Povinnosti související s PENB je proto vhodné průběžně sledovat.

7. Proč je důležité mít všechny povinnosti pod kontrolou?

U firem se často kombinuje několik povinností současně.

Jedna společnost může potřebovat energetický audit nebo ISO 50001, pravidelné revize FVE, kontroly klimatizace, revize technických zařízení a aktuální PENB pro své nemovitosti.

Problém obvykle nevzniká tím, že by firma žádnou z těchto oblastí neřešila. Často však chybí jednotný přehled o tom, která povinnost se vztahuje na konkrétní zařízení a kdy končí platnost příslušné dokumentace.

Nedostatky se pak mohou projevit při:

• Kontrole ze strany úřadů.

• Pojistné události.

• Prodeji nebo pronájmu nemovitosti.

• Technické poruše či bezpečnostním incidentu.

Energetická správa firmy musí být komplexní

Energetický management dnes není pouze o sledování spotřeby a výběru dodavatele energií.

Stejně důležité je mít přehled o zákonných povinnostech, technickém stavu zařízení a termínech pravidelných kontrol.

V Energy Saving pomáháme firmám vyhodnocovat energetická data, orientovat se v požadavcích energetické legislativy a nastavovat systematickou správu energetického hospodářství.

Největším rizikem často není samotná povinnost, ale skutečnost, že firma neví, že se na ni vztahuje.